V Rožnově vzniká deset miliónů čipů denně. Jediný výrobce v zemi investuje miliardy, aby produkci ještě navýšil

 


Svět je doslova hladový po čipech. Automobilový průmysl, motor české ekonomiky, kvůli jejich nedostatku omezil výrobu. Mluví se o tom, že je potřeba vrátit jejich produkci z Asie do Evropy. V České republice se přitom čipy už vyrábějí. V průmyslovém areálu bývalého státního podniku Tesla v Rožnově pod Radhoštěm jich denně vznikne na deset milionů kusů. Svou výrobu, ale i vývojové centrum tam má nadnárodní společnost onsemi.

Koncern nyní investuje dvě miliardy korun do dalšího rozvoje rožnovské výroby, kde v následujících letech počítají s ještě většími investicemi. Zaměří se přitom na náročnou výrobu nového druhu čipů, které nebudou jen křemíkové, ale křemíkovo-karbidové. Jejich hlavní výhodou je desetiprocentní úspora energie, která přes ně prochází. To znamená, že například elektromobily díky nim budou mít delší dojezd. Zřejmě i kvůli tomu má na ně už teď rožnovský závod domluveného zájemce. Obchodní dohoda sice koncernu nedovoluje jej jmenovat, ale jedná se podle něj o předního světového výrobce elektromobilů.

Ve výrobě čipů na karbidu křemíku se chce koncern onsemi stát světovou jedničkou. Po světě už teď zaměstnává na 35 tisíc lidí. V Rožnově a v Brně má ve třech firmách celkem 2200 zaměstnanců. Jejich loňské tržby dosáhly pěti miliard korun. Akcie koncernu se nyní na burze prodávají zhruba za 60 dolarů. Loni touto dobou byly ani ne na 27 dolarech. Celková hodnota koncernu, který vznikl v roce 1999 jako divize společnosti Motorola, teď činí 25,5 miliardy dolarů (tedy 556 miliard korun).


„Potřeba čipů bude do budoucna pravděpodobně stále narůstat, a právě s elektromobily zřejmě nastane velký boom,“ říká výrobní ředitel rožnovského závodu Aleš Cáb. Je přesvědčený, že jejich nové čipy začnou mít masivní uplatnění už za dva roky. Na jejich odbyt má firma podepsané smlouvy se zákazníky z automobilového průmyslu. Během pár let má jejich výroba v Rožnově převýšit výrobu těch křemíkových. Společnost už si kvůli tomu v říjnu v areálu bývalé Tesly Rožnov pronajala starší výrobní halu, kterou brzy začne přestavovat a modernizovat. Novou výrobu spustí v polovině příštího roku. V posledních čtyřech letech společnost v Rožnově investovala čtyři miliardy korun. „Tyto peníze šly na posílení našich kapacit, hlavně do oblasti automotive a do posílení kapacity výroby čipů na karbidu křemíku,“ uvádí Cáb.

Podle Jiřího Házeho, vedoucího Ústavu mikroelektroniky z Vysokého učení technického v Brně, působí čipy na karbidu křemíku jako velice slibná technologie. „Křemíkové čipy naráží na své technologické a fyzikální hranice, proto se vymýšlí taková vylepšení, jako jsou ta s karbidem,“ vysvětluje Háze. Princip těchto čipů už je znám několik desítek let, teprve nyní se ale daří je vyrábět tak, aby to dávalo ekonomický smysl.

V Rožnově na to používají speciální technologii, která křemíkovo-karbidové desky, jež jsou po diamantu druhým nejtvrdším materiálem na světě, odděluje laserem. „Ale není to tak, že bychom je laserem řezali. Jen s ním narušujeme podpovrchové síly a pak desky odtrháváme. Nemáme pak takové ztráty tohoto cenného materiálu, jehož pouhé tři centimetry v našich pecích rostou celý týden,“ popisuje Cáb.


Obecně je výroba polovodičových desek časově velice náročná. Trvá zhruba šest týdnů a prochází stovkami operací. Aby se to vyplatilo, musí se jich vždy dělat větší množství najednou. Výroba v Rožnově jede 24 hodin denně sedm dní v týdnu.

Jen v automobilech jsou už dnes stovky čipů. Jedno auto jich může mít i kolem 1500. „Jsou různého druhu. Například na ovládání motoru jsou potřeba úplně jiné čipy než na ovládání rádia nebo elektrické stahování okének,“ popisuje Cáb.

V Rožnově se výroba čipů zaměřuje zejména na power management, tedy řízení spotřeby energií a její převod a také napájení. Rožnovské čipy jsou i v mobilních telefonech, běžné elektronice, domácích spotřebičích, ale i v letecké nebo kosmické technice. Uplatnění nachází rovněž v nejnáročnějších vědeckých projektech. Využívají je i vědci v největším světovém urychlovači částic v CERN. V portfoliu má rožnovský závod na 650 různých druhů čipů. Dělají tu čipy v ceně desítek korun i desítek tisíc korun. Vyrobené čipy zpravidla posílají do Malajsie nebo na Filipíny, kde je zapouzdří, tedy dají jim například plastovou schránku, a udělají z nich takzvané moduly. Teprve ty pak mohou jít do finálních výrobků.

V Rožnově a v Brně má onsemi také svá dvě vývojová centra, v nichž se navrhují nové čipy. Pracuje na tom zhruba 250 jejich odborníků. Čipy navrhují například i pro společnost Apple. „Už nyní řešíme, co budou výrobci mobilních telefonů potřebovat za dva tři roky. Máme 63 celosvětově uznávaných patentů,“ uvádí Radek Václavík, ředitel návrhového centra v Rožnově.

Kromě výroby a vývoje funguje v Rožnově také laboratorně-analytická skupina, která pro koncern odvádí takřka detektivní práci. V případě reklamací pátrá po tom, kde je v čipu problém. Využívá přitom i elektronové mikroskopy. Nesnáze může působit i drobné smítko o velikosti jen několika desítek nanometrů, jež se při výrobě dostalo do struktury integrovaného obvodu. „Na reklamaci se nám ale vrací v průměru jen jeden čip z miliardy vyrobených,“ upozorňuje Cáb.

Křemíkové vs. křemíkovo-karbidové čipy

Čipy na karbidu křemíku jsou vytvářené na sloučenině křemíku a uhlíku. Ta se vyznačuje velkou tvrdostí. Po diamantu je to druhý nejtvrdší materiál, i z toho důvodu je velice náročný na zpracování a přestože je známý už několik desítek let, teprve nyní se jej daří při výrobě čipů využít tak, aby to bylo ekonomicky smysluplné. Jeho hlavní výhodou je nižší energetická spotřeba. Čipy s ním ušetří zhruba 10 procent energie.


Viktor Votruba, Hospodářské noviny

Lenka Stralkova